Amélie z Montmartru
Hádám, že alespoň někdo z vás tento film již viděl. Poprvé jsem měla možnost ho zhlédnout, tuším, tak před půl rokem a stále se k němu ráda vracím.
Stroze k ději: Amélie pochází z pařížské čtvrti Montmartr a pracuje zde v místním bistru. Žije osaměle, vzpomíná na své podivné dětství a užívá si každé maličkosti. Asi by její život nenabral žádný spád, kdyby jednoho dne neobjevila ve svém bytě ukrytý poklad v podobě staré krabice s památkami na dětství někdejšího nájemníka. Amélie se tedy rozhodne po letech doručit krabici jejímu majiteli a zároveň se začne setkávat s lidmi, pomáhat jim a napravovat okolní svět.
Jak začít, jak ho popsat, sama nevím…protože po každém shlédnutí se ve mě mísí taková spousta pocitů a emocí, že se v nich ani já sama nedokážu přehledně orientovat.
Pomůžu si tedy recenzí uživatele Lima z jedné internetové diskuze:
„Ze začátku jsem měl s tímhle filmem dost velký problém. Byl jako spousta střepů, ve kterých jsem se zmateně přehraboval. A až ke konci se ty střepy spojily v jednu krásnou nádobu. A napodruhé už jsem viděl jenom tu nádobu, nádhernou, bez sebemenšího kazu.“
Už první část filmu, která je věnovaná dětství Amélie má pro mě nepopsatelnou atmosféru. Ta se drží až do úplného konce. Nic podobného jsem ještě nezažila. Amélie se celý život kouká na okolní svět s až dětskou naivitou a strohostí, ale zároveň i s dětskou radostí – tedy radostí z maličkostí.
Snímek je, dá se říct, přeplněn výbornými myšlenkami, nápady a hudbou (od skladatelky Yann Tiersen). Nesmím také zapomenout na parádní herecký výkon hlavní postavy – zahrála ji Audrey Tautou. Amélii si nedokážu představit v podání jiné herečky, Audrey se pro tuto roli snad narodila.
„Film vlastně o ničem, ale ve skutečnosti o všem.“
Kdo ho ještě neviděl, o hodně přichází. Určitě doporučuji zhlédnout.
„Život je divnej. Když je člověk malej, čas se vleče a než se naděje, najednou mu je padesát. A celý dětství se vejde do krabičky. Do zrezlý krabičky.“
Článek Chyby ve filmu Amélie z Montmartru: https://www.topzine.cz/chyby-ve-filmu-amelie-z-montmartru-takto-karamel-lzickou-nerozbijete